|
|
Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů
Hadámková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Barbora Hadámková Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Vedle zpracování rešerše se základními poznatky z problematiky, bylo hlavním cílem této práce analyzovat mechanismus vstupu intracelulární bakterie Francisella tularensis do B buněk. Metody: Na B buňkách získaných peritoneálním výplachem z myší Balb/c jsme blokovali vybrané komplementové receptory, receptor B buněk a Fcƴ receptor. B buněčnou populaci jsme infikovali bakterií F. tularensis LVS/GFP opsonizovanou komplementem a/nebo protilátkami. Pomocí průtokového cytometru jsme měřili procento infikovaných B buněk a jejich subpopulací, konkrétně B1a, B1b a B2, a hodnotili jsme vliv blokace a opsonizace na procentuální zastoupení infikovaných B buněk. Výsledky: Z naměřených dat můžeme říci, že se procento infikovaných B buněk po infekci F. tularensis opsonizovanou komplementem zvýší. Toto zvýšení bylo výraznější u subtypů B buněk B1b a B2. Naopak opsonizace F. tularensis protilátkami infekci nijak neovlivnila. Zjistili jsme také, že blokace receptoru Fcƴ snížila infekci, když byla k infekci B buněk použita bakterie s opsonizací komplementem a protilátkami zároveň. Při blokaci komplementových receptorů jsme významné...
|
|
|
Populace B-1 lymfocytů a jejich význam v rozvoji autoimunitních onemocnění
Jabůrek, Filip ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
B-1 lymfocyty jsou specifickým typem B buněk, jejichž vývoj probíhá především v neonatálním období života. Později je populace udržována prostřednictvím sebe obnovování. Od klasických folikulárních B lymfocytů se liší především tím, že k jejich vývoji dochází z jiného progenitoru, expresí některých povrchových znaků a produkcí polyreaktivních přirozených imunoglobulinů. Od objevení spojitosti mezi B-1 lymfocyty a rozvojem autoimunitních chorob došlo k vývoji pohledu na B-1 lymfocyty a k přehodnocování faktů o nich známých. Cílem této práce je podat přehled aktuálních znalostí o B-1 lymfocytech, mechanismů jejich působení při rozvoji autoimunitních chorob a nastínit možné využití těchto poznatků v terapeutické praxi. Klíčová slova: B-1 lymfocyty, autoimunitní choroby, lupus, leukemie, SLE, B-CLL
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
|
|
Immune system dysregulation in type 1 diabetes
Paračková, Zuzana ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Vlková, Marcela (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je multifaktorálne autoimunitné ochorenie, ktoré spočíva v napadnutí inzulín produkujúcich beta buniek v pankrease autoreaktívnymi cytotoxickými CD8 lymfocytmi. Vďaka kooperácii rôznych zložiek vrodenej aj získanej imunity dochádza k rozvoji zápalu a následnej autoimunitnej reakcii. Autoreaktívne T lymfocyty sa podieľajú na priamom aj nepriamom ničení beta buniek, B lymfocyty sú producentmi autoprotilátok a bunky vrodenej imunity sú považované za iniciátorov autoimunitných pochodov vedúcim k aktivácii T a B buniek. V tejto dizertačnej práci poukazujeme na viaceré dysregulované zložky vrodenej aj adaptívnej imunity u pacientov s DM1. Tieto zmeny v imunitnom systéme sa často odohrávajú už pred samotným objavením sa prvých syndrómov a teda nie sú len dôsledkom hyperglykémie, ktorá typicky sprevádza DM1. Zmeny v množstve a aj v niektorých základných funkciách T regulačných lymfocytov (Treg) a B lymfocytov sa objavujú už u asymptomatických príbuzných pacientov s DM1. Počas prvého roka od objavenia sa príznakov dochádza k postupnému znižovaniu počtu neutrofilov v periférii, ktoré pravdepodobne infiltrujú pankreas. Podrobnejšie sme sa zamerali na výskum zložiek vrodenej imunity a ich spoluúčasť k patogenéze DM1. Ukázali sme, že produkty neutrofilov, ktoré sa nazývajú...
|
|
|
Vliv chladové adaptace na imunitní systém
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Udržení energetické homeostázy za snížené teploty je nezbytné pro přežití organismu. V této diplomové práci jsme určili vliv chladového stresu a chladové adaptace na imunitní systém potkanů. Na procesu termoregulace se podílí řada různých faktorů, zásadní roli však hraje adrenergní signalizace. Vazba noradrenalinu na β-adrenergní receptory vede k tvorbě hnědé tukové tkáně, která je nezbytná pro netřesovou termogenezi, stejně jako i pro energetickou rovnováhu. Bioaktivní produkty adipocytů následně modulují imunitní systém, i tento proces je významně ovlivněn signalizací nervových buněk. Abychom pochopili neuroimunitní interakce během chladové aklimatizace, sledovali jsme zastoupení imunitních populací a produkci rozpustných produktů u potkanů, kterým byly podány specifické inhibitory β-adrenergních receptorů. Propojení imunitního a nervového systému se zdá být v mnoha biologických procesech velmi důležité. Pochopení základních mechanismů vlivu chladové adaptace na buňky imunitního systému může vysvětlit další klinicky relevantní témata, jako je léčba obezity. Klíčová slova: imunitní systém, chladová adaptace, noradrenalin, adrenergní receptory, cytokiny, hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze
|
|
|
Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů
Hadámková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Barbora Hadámková Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Vedle zpracování rešerše se základními poznatky z problematiky, bylo hlavním cílem této práce analyzovat mechanismus vstupu intracelulární bakterie Francisella tularensis do B buněk. Metody: Na B buňkách získaných peritoneálním výplachem z myší Balb/c jsme blokovali vybrané komplementové receptory, receptor B buněk a Fcƴ receptor. B buněčnou populaci jsme infikovali bakterií F. tularensis LVS/GFP opsonizovanou komplementem a/nebo protilátkami. Pomocí průtokového cytometru jsme měřili procento infikovaných B buněk a jejich subpopulací, konkrétně B1a, B1b a B2, a hodnotili jsme vliv blokace a opsonizace na procentuální zastoupení infikovaných B buněk. Výsledky: Z naměřených dat můžeme říci, že se procento infikovaných B buněk po infekci F. tularensis opsonizovanou komplementem zvýší. Toto zvýšení bylo výraznější u subtypů B buněk B1b a B2. Naopak opsonizace F. tularensis protilátkami infekci nijak neovlivnila. Zjistili jsme také, že blokace receptoru Fcƴ snížila infekci, když byla k infekci B buněk použita bakterie s opsonizací komplementem a protilátkami zároveň. Při blokaci komplementových receptorů jsme významné...
|
|
|
Populace B-1 lymfocytů a jejich význam v rozvoji autoimunitních onemocnění
Jabůrek, Filip ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
B-1 lymfocyty jsou specifickým typem B buněk, jejichž vývoj probíhá především v neonatálním období života. Později je populace udržována prostřednictvím sebe obnovování. Od klasických folikulárních B lymfocytů se liší především tím, že k jejich vývoji dochází z jiného progenitoru, expresí některých povrchových znaků a produkcí polyreaktivních přirozených imunoglobulinů. Od objevení spojitosti mezi B-1 lymfocyty a rozvojem autoimunitních chorob došlo k vývoji pohledu na B-1 lymfocyty a k přehodnocování faktů o nich známých. Cílem této práce je podat přehled aktuálních znalostí o B-1 lymfocytech, mechanismů jejich působení při rozvoji autoimunitních chorob a nastínit možné využití těchto poznatků v terapeutické praxi. Klíčová slova: B-1 lymfocyty, autoimunitní choroby, lupus, leukemie, SLE, B-CLL
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
|
|
Chimeric antigen receptors in the treatment of hematological malignacies
Fellnerová, Adéla ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Chimérické antigenní receptory (CAR) jsou syntetické molekuly kombinující antigenní specifitu monoklonální protilátky se signalizací běžného T-buněčného receptoru. Těmito receptory jsou geneticky modifikovány lidské T-lymfocyty a ty jsou tak vyzbrojeny konkrétní antigenní specifitou. Tato technologie je průlomovou v oboru nádorové imunoterapie. Adoptivní transfer geneticky upravených T-lymfocytů byl doposud nejúspěšnější formou léčby hematologických malignit. To z toho důvodu, že nádory krve mají difúzní charakter, na rozdíl od pevných nádorů, které mají charakteristické imunosupresivní mikroprostředí. CAR technologie je v současné době nejintenzivněji studována ve Spojených státech, kde probíhají desítky klinických studií. Přesto, že se tato terapeutická metoda jeví jako velice perspektivní, v České republice se jí věnuje velmi omezený počet lidí a probíhající klinické studie neexistují. Ve spolupráci s MUDr. Pavlem Otáhalem, který se tímto tématem zabývá a má velký zájem dostat tuto terapeutickou metodu do české klinické praxe, jsme připravili několik receptorů, jejichž samostatnou funkčnost jsme ověřili dvěma nezávislými metodami. Stabilní CAR-exprimující T-buněčné linie rozpoznávající B-buněčné antigenům CD19 a CD20 byly připraveny za pomocí lentivirů. T-buněčné linie exprimující...
|
|
|
The role of Src-family kinases in the immunological synapse of antigen presenting cells.
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Antigenní prezentace, během které jsou antigenní peptidy vázané na MHC glykoproteiny rozeznávány antigenně-specifickými receptory T buněk, je nezbytná pro spuštění adaptivní imunitní odpovědi. Během tohoto procesu vzniká v místě kontaktu T lymfocytu a antigen prezentující buňky (APC) molekulární struktura zvaná imunologická synapse. V ní dochází k aktivaci receptorů obou zúčastněných buněk a následnému spuštění řady signálních kaskád. Ve srovnání s T buňkou je však signalizace probíhající v APC mnohem méně prostudována. V této práci se snažíme objasnit roli kináz z rodiny Src v signálních drahách APC. K tomuto účelu jsme připravili konstrukty, které přivádějí na plasmatickou membránu APC kinázu Csk, která zde inhibuje kinázy rodiny Src. Ukazujeme zde, že exprese těchto konstruktů v B buněčné linii K46 inhibuje aktivaci kináz rodiny Src, mobilizaci vápníku a aktivaci těchto buněk. Dále jsme zjistili, že exprese těchto konstruktů v hematopoetických progenitorech blokuje jejich diferenciaci na buňky dendritické. To pak vede ke snížení účinnosti antigenní prezentace takto získanými buňkami.
|
host ::
RSS.